- Komerční sdělení -novinky

Jak dále, New York?

Média ve Spojených státech se o roku 2020 začali vyjadřovat jako o ztraceném. Držíme se hesla, že si nebudeme nic plánovat. Vše je neurčité a vše se mění velmi nečekaně. Co platí dnes, zítra platit nemusí.

Týká se to i vzdělávání a výuky na školách. V září se v New Yorku začala škola, a rodiče žáků si mohli vybrat systém výuky. Mohl být prezenční a distanční v jednom, čili takzvaný blended nebo druhá varianta, pouze distanční způsob výuky. Vysoké školy a univerzity to mají velmi individuální, ačkoli povětšinou jsou distanční. Můj poslední rok praxe a školy sociální práce je také odlišný od minulého. Není snadné studovat a vykonávat tuto profesi na dálku. Moje škola letos funguje pouze dálkově, je ale velmi flexibilní vůči požadavkům studentů a mnoho profesorů stále zápasí s technologií. Neprojde den, kdy bych neslyšela někoho stěžovat se na něco, co způsobil koronavirus. Ať už profesorů, kteří nám studentům dokonce dovolí předávat i „trochu kratší“ seminárky a nic se neděje, co se mi nikdy předtím nestávalo, nebo studenty, kteří musí být během hodiny s dětmi, protože je nemají kam umístit kvůli nedostatku otevřených školek. Co se týče mé praxe, výhodou je, že tento rok jsem začala provádět psychoterapii, což je možné i na dálku. Ačkoli je to jiné, než by to bylo prezenčně, protože nemám možnost klienta vidět živě. Moji klienti jsou mladí lidé a někteří z nich patří do takzvaných marginalizovaných skupin. Během terapie se vždy najde alespoň pár minut na téma koronavirus a izolace nebo je celý rozhovor zaměřen právě na virus, který změnil život dotyčného klienta. Všimla jsem si, že mnoho lidí pozastavilo své plány do budoucna, ať už akademické, pracovní nebo osobní, a jsou rádi, že oni a jejich rodiny finančně vůbec přežijí.


I bezdomovectví je velký problém. Bezdomovce přibývá jako hub po dešti. V New Yorku je desítek tisíc dětí školního věku, které jsou bezdomovci. Problém je v tom, že tímto školní děti, které do školy i chodili, virus docházku zastavil. Buď kvůli tomu, že jejich rodiny nemají internet zda počítač, nebo dostatek prostoru pro výuku, protože velká většina bezdomovců bývá v útulcích nebo takzvaných welfare hotels. Ačkoli, stát poskytl školám počítače a připojení na internet, ne všem se taková pomoc utekla.

Když rodina v NYC skončí na ulici, je to pro ně obecně bludný kruh. Těžko se z něj dostávají děti, které v mnoha případech tento kruh nikdy neopustí, nebo se jim v dospělosti velmi těžko začíná a začleňuje do sociálního života mimo jejich rodiny. Koronavirus toto všechno ještě zhoršuje. Mnoho lidí ztratilo práci, či z různých důvodů nemohou pobírat sociální dávky. Nezapomínejme na to, že mnozí z nich jsou nelegální imigranti, takže nemají na dávky nárok. Ztratili práci, kterou vykonávali na černo. Bezdomovectví se tedy zhoršuje a přibývá ho. Děti z takových rodin, které by měly být ve škole, momentálně tuto možnost nemají. Útulky sice v NYC existují, ale v tomto období mají omezení související s virem. Pokud rodina spí na ulici z důvodu, že nemá kam jít, děti jsou z rodin okamžitě odebrány Child Protective Services. což je vládní agentura na ochranu dětí. Dítě se pak dostane do sociálního systému, který nezaručuje žádnou budoucnost. Zde není na vině pouze pandemie. Můžeme se stěžovat donekonečna, poukazovat na osmdesátá léta, kdy Reaganova vláda prosadila množství omezení v programech sociálního zabezpečení a rovněž omezení v public housing, něco jako u nás sociální bydlení, levný typ bydlení, na který měli nárok rodiny s nízkými příjmy. O tomto by se dala snad napsat kniha, nebo desítky blogů. Když se v roce 2020 k tomu přidá koronavirus a nezaměstnanost, stagnace ekonomiky atd., Bludný kruh se zvětšuje.

Bezdomovec na Páté avenue na ManhattaneBezdomovec na Páté avenue na Manhattanu
Distanční forma výuky má své limity. Dětem, které mají možnost se distančně učit, takový způsob vyučování stoprocentně nenahradí výuku ve škole. Tvrdí to profesoři, kteří si všimli množství detailů, jako například nesoustředěnost, zejména u těch dětí, které již před virem měli problémy se soustředěním. Netřeba zapomínat ani na děti se speciálními potřebami. Mnoho programů, které pro tyto děti stát vyčlenil nelze realizovat, protože je nutné, aby byly prezenční. Tyto děti potřebují speciální individuální péči. V USA jsou miliony dětí s Downovým syndromem, které potřebují hlavně fyzickou terapii, což samozřejmě přes internet možné není.

Related articles

Comments

- Reklama -

Nejnovější články

Reklama